Čtenářství v době koronavirové aneb Jak smysluplně pracovat s odbornými i literárními texty

Čtenářství v době koronavirové aneb Jak smysluplně pracovat s odbornými i literárními texty

Mgr. Monika Olšáková

8. 5. 2020 – Situace, která se nám všem přihodila, nám může pomoci změnit mnohé. Jednou z činností, které nás mohou spojovat, a to jak při vzdělávání, tak při hezkých chvílích v rodině, je čtení knih, odborných a literárních textů. Proč je dobré, aby děti četly? Jakou roli při rozvoji čtenářství hraje rodina? Jak smysluplně pracovat s textem?

Učitelům tato doba může pomoci, jak pracovat více na smysluplnějším zadávání úloh a jak více přenášet zodpovědnost za učení na žáka. Rodičům, jak efektivně a účelně dělit čas mezi práci, domácnost a své potomky. Žákům zase, jak rozdělit svůj čas mezi povinnosti a zábavu. Co mohou mít všichni společné? Kromě jiného mě napadá, že všechny aktéry mohou propojovat zajímavé a podnětné texty či knihy.

 

Jak lze smysluplně pracovat s texty?

Možná bych chtěla začít tím, co mi nepřijde smysluplné. V první řadě bych zmínila to, co vidím poměrně často. A to je zadávání ke zpracování mnoha dlouhých a málo podnětných textů. Sama vidím, jak děti dostávají za úkol udělat si výpisky z několika stran učebnice. Přitom vím, že výuce dovedností v podobě vyhledávání podstatných informací, propojování a vysuzování důležitých myšlenek či tvorbě schémat se ve vyučování věnuje stále ještě méně než polovina času.

Jak tedy zajistit, aby děti text zpracovávaly s chutí? Nabízím několik možností:

  • Než děti začnou číst text, vztáhněte téma, které děti budou zpracovávat, k nějaké jejich zkušenosti. Například u tématu „Hmotnost“ žáci odhadují, jaké množství tří různých sypkých surovin je 100 g, které odměří do připravených nádob. Své domněnky pak ověřují na kuchyňských vahách a vyhodnocují, jak se jim předpoklad dařil či ne a proč.
  • Zkuste jim hned v úvodu nabídnout nějakou rozporuplnou situaci, kterou ověří v textu. Například u tématu Ptáci můžete předložit titulek novinového článku z iDnes: Vymřou ptáci, nebo jsme na ně krátcí? Potřebujeme je my, nebo oni nás?
  • Dejte dětem výzvu, u které vyzkouší svůj odhad. Například u tématu Složení roztoků se zeptejte, zda je mléko chemicky čistá látka, nebo směs? Svou odpověď by děti měly zdůvodnit. Pak je možné ověřit domněnku experimentem (rozpustnost barviv v různých typech mléka) nebo odborným textem.
  • Dejte dětem indicie nebo klíčová slova. Děti mohou vybraná slova dát do souvislostí a například u beletrie z nich vytvořit vlastní příběh. V případě odborných předmětů mohou vytvořit postup výroby nějaké suroviny či odhalit vývoj živočicha. Také je možnost vybraná slova sledovat v textu a následně popisovat jejich význam.

INSPIROMAT – užitečné náměty

Mohla bych jmenovat ještě mnoho dalších možností.

Ukázky, které zde uvádím, můžete najít v pracovních listech, které vytvářejí učitelé pro své žáky v době distanční výuky na stránkách H-EDU. Když dětem zadáváme texty, měli bychom myslet na to, aby byly přiměřeně dlouhé, úměrné jejich věku a schopnostem. Často se liší třída od třídy, a co platí pro jednu třídu, nemusí to stejné platit pro další třídu.

U odborných textů je vhodné vložit obrázek, schéma, zvýraznit klíčové pojmy či nadpisy. Mysleme na to, že čtenářství můžeme procvičovat také například při tabulce – při čtení dat, grafu či z obrázku krajiny. Jen je vhodné zadávat takovouto aktivitu tak, aby jí žáci porozuměli a měli ji zařazenou smysluplně s dalšími návaznými úkoly. V Inspiromatu můžete najít hned několik lekcí s tímto zaměřením. Například v lekci „Práce s daty – nohy“ žáci z údajů v tabulce Excel získávají informace o velikosti chodidel spolužáků, vyhledávají a vyjadřují vztahy mezi údaji v tabulce a formulují nové úlohy.

Texty nám neslouží pouze k ověření informací, které jsme zadali na začátku práce.

Měli bychom myslet i na žákovské výstupy, na to, aby čtením děti získaly novou vědomost, dovednost, zaujaly postoj, aby viděly v tom, co dělají další přínos.

Navazující aktivity závěrem

Je dobré dát dětem na závěr čtenářského úkolu navazující smysluplnou aktivitu. Zde se opět vyplatí dětem zadávat úkoly různě diferencované či odstupňované. Z praxe se mi osvědčilo nabízet dětem minimálně dva stupně náročnosti, ideálně však tři či čtyři. Podobně zajímavé zadání můžete najít v již zmiňovaném Inspiromatu v lekci Přemyslovci, Matematik chemikem nebo Práce s daty – hrášek.

Je vidět, že jako učitelé máme pestrou paletu možností, jak čtenářství i na dálku podpořit.

Nesmím zapomenout ani na online knihy či audioknihy, různé čtenářské výzvy a aktivity, které u žáků rozvíjejí čtenářskou gramotnost.

Jak mohou čtenářství podpořit rodiče?

Nejlépe vlastním příkladem. Je známo, že dítě se hlavně na začátku dětství učí napodobováním. Vidí-li dítě knihy doma, vidí-li rodiče, jak čtou, navštěvují společně knihovnu, knihkupectví, pak je velká pravděpodobnost, že budou i potomci aktivními čtenáři. U mě doma můžete najít kapesní atlasy ptactva, hmyzu, rostlin, které jsou vždy po ruce. Stejně tak mám na stole časopis Přírodovědci, Krásný domov nebo Naše příroda.

Ideální je vytvořit dětem prostředí pro čtení. Mít své místo, svou knihovničku. Stejně tak cenné jsou i domácí rituály související se čtením. U mladších dětí čtení před spaním, u starších dětí čtení s rodiči (myslím tiché čtení), po obědě s šálkem čaje či jiného lahodného nápoje. Často se s knihou či časopisem setkávám s dětmi na zahradě pod pergolou.

Jako velmi důležité je povídat si s dětmi o četbě, sdílet myšlenky a podněty ze čteného textu. Nedávno jsme třeba z knihy „Zvířecí architekti“ s dětmi rozebíraly, co jsme se dozvěděly o čapích hnízdech nebo o příbytcích rosniček.

A na závěr si shrňme, nikoliv významem, ale obsahem, proč je dobré, aby děti četly, a to v jakémkoliv předmětu.

  • Čtení je vlastně myšlení – čtením se u dětí rozvíjí kognitivní dovednosti a rozvíjí se tak kreativita, fantazie, úsudek či argumentace.
  • Čtení rozvíjí kompetenci k učení – je prokázáno, že žáci, kteří hodně čtou, jsou úspěšnější při studiu.
  • Čtení umožňuje osobnostní rozvoj dítěte – zejména po stránce postojové a hodnotové.
  • Čtením dítě získává životní dovednosti pro práci s informacemi – vyhledávat, třídit, propojovat je.
  • Čtení podporuje kritické zvažování informací – zaujímat stanovisko, vyhodnocovat aj.

Ukázky čtenářství v přírodních vědách – viz příloha.

Mgr. Monika Olšáková

(Monika Olšáková se umístila v českém kole učitelské soutěže Global Teacher Prize na druhém místě, hned za Tomášem Chrobákem).

Ukázky čtenářství v přírodních vědách.pdf Stáhnout