Jak hodnotit žáky při výuce na dálku – klasickou známkou, nebo slovně?

Jak hodnotit žáky při výuce na dálku – klasickou známkou, nebo slovně?

Redakce

20. 5. 2020 – V současné době, kdy kvůli koronavirové pandemii probíhá distanční vzdělávání, vyvstala otázka, jak hodnotit žáky – klasickou známkou, nebo raději slovně? S blížícím se koncem školního roku jsme o problematice hodnocení hovořili s úspěšným pedagogem Tomášem Chrobákem, který se s námi podělil o vlastní zkušenosti z praxe.

Jak hodnotit žáky během výuky na dálku, na to jsme se zeptali Tomáše Chrobáka, učitele matematiky a tělocviku na ZŠ Baška, vítěze českého kola učitelské soutěže Global Teacher Prize 2019.

Jak z vašeho pohledu hodnotit během vzdělávání na dálku a jak přistoupíte letos k hodnocení svých žáků na vysvědčení vy?

Hodnocení žáků na dálku je podle mého velmi odlišné od hodnocení žáků v běžné výuce. Je toho mnoho, co nemůžeme vidět. Jaký přístup k internetu má žák či kolik počítačů je v rodině. Jakou má podporu doma, zda mu někdo pomůže s nastavením režimu, nebo když si neví rady s vypracováním úkolu. Kolik toho musí doma udělat mimo výuku, například hlídání mladšího sourozence. Až poté, co jsem zavolal některým žákům, kteří nereagovali na mé úkoly, jsem se dozvídal jednotlivé problémy, které mají, a mohl jim adresně pomáhat.

Hodnocení během distanční výuky se snažím stejně jako ve třídě nastavit tak, aby co nejvíce podpořilo žákův růst. Konkrétně využívám gradované úlohy (úlohy se stoupající obtížností), aktuálně jsme v třítýdenním online kurzu Zlomky s porozuměním, jehož úlohy vždy využíváme v rámci konzultací prostřednictvím MS Teams. Při přemýšlení nad úlohami, které byly pro žáky problém, se otevírají další možnosti hodnocení, jako je diskuse, hodnocení mezi spolužáky či práce s chybou.

Pokud se ptáte, jak žáky na konci roku ohodnotím, tak to bude vždy jednička nebo dvojka. Na situaci, která poznamenala toto pololetí, jsem nebyl připraven já ani moji žáci. Všichni si zvykáme, všichni se učíme. Přišlo by mi nefér hodnotit tvrdší známkou. A především nevím, jak bych konkrétnímu žáku pomohl tím, že mu dám třeba čtyřku. Každopádně je pro žáky spousta přínosnějších možností hodnocení než závěrečná známka. I když často je ona bohužel tím středobodem vesmíru. Právě o možnostech hodnocení v online i prezenční výuce chceme mluvit ve webinářích (série webinářů se připravuje ve spolupráci s MŠMT – pozn. red.).

Má smysl známkovat včasnost odevzdání úkolů, když jsou učitelé se žáky jen ve vzdáleném kontaktu?

Především si myslím, že hodnocení práce žáka by nemělo být vyjádřeno pouze známkou. Líbí se mi zde označení, že to je jako pitevní zpráva. Prostě žák zjistí, jaký je výsledek, a tím pro něj vše končí. Nemá touhu ani potřebu učinit další kroky pro svůj posun, rozvoj. Na druhou stranu se snažím žáky vést k zodpovědnosti a práci se svým časem, proto považuji za důležité dodržování termínů. Pokud se mi ale žák omluví a napíše, že práci odevzdá třeba zítra, tak s tím nemám problém. Na úkoly dávám vždy týden. Když daný termín nedodrží, tak mu i výbornou práci snížím na dvojku. Včasnost odevzdání práce je jedno z kritérií, které u úkolů máme. Právě kritéria a práce s nimi budou určitě velkým tématem jednoho z webinářů.

Nastínila současná krize nějaký systémovější problém v hodnocení na školách?

Věřím, že tento problém už dlouhodobě vnímá mnoho kantorů. Například v matematice je známka stále brána jako hlavní a někdy i jediná forma hodnocení. Žáci jsou díky tomu orientováni pouze na ni. Vlastní pokrok je často ani nezajímá, prostě jen splnit úkol, aby byl spokojený učitel i rodič. Problém je, že nám učitelům mnohdy chybí odvaha či dovednosti, jak začít s efektivní skupinovou prací, sebehodnocením žáků nebo účinně pracovat s chybou. Bylo by úžasné, kdyby v těchto tématech získali učitelé větší podporu.

 

 chrobák 1200x1199

Mgr. Tomáš Chrobák působí jako učitel matematiky a tělocviku na ZŠ Baška v Moravskoslezském kraji. Zvítězil v českém kole učitelské soutěže Global Teacher Prize 2019, letos postoupil do celosvětového finále. Z celkového počtu dvanácti tisíc učitelů se probojoval mezi padesátku nejlepších. V soutěži uspěl i díky propagaci Hejného metody, kterou lektoruje a dále rozvíjí. Vytváří k ní zdroje, jež dnes používá přes 3 000 učitelů matematiky a 50 000 žáků v 750 základních a středních školách. Natáčí webináře pro učitele, pořádá kavárny pro rodiče, je členem Národního kabinetu matematiky. Ve volném čase organizuje projekt Sobotní škola hrou zaměřený na různorodé výchovně-vzdělávací programy. Je mentorem, publikuje.