Také školní družiny fungovaly na dálku

Také školní družiny fungovaly na dálku

Vlaďka Lukešová, Zuzka Kopsová

20. 5. 2020 – Asociace vychovatelů školských zařízení (AVŠZ) nezůstala v období nouzového režimu a uzavření škol, kdy byly činnosti vychovatelek a vychovatelů omezeny jen na online prostředí, nic dlužna svému poslání a cílům. Stala se zejména prostředím pro sdílení všech činností, které její členové v tomto krizovém období realizují.

 

Každý se „porval“ s touto situací podle svých možností, zkušeností a také dovedností. Někteří z vychovatelek a vychovatelů již na začátku koronavirové pandemie hledali způsob, jak se s dětmi setkat online. Mnozí se zapojili do šití roušek, pomáhali učitelům s množením metodických materiálů zejména pro nižší ročníky, pomáhali nemocným a starým lidem, odborně se vzdělávali četbou odborných knih, článků, revidovali ŠVP či pokud to bylo možné, realizovali „probírku“ nashromážděného materiálu ve školních družinách. Povolané vychovatelky zase rozjíždějí logopedii přes Skype a WhatsApp, prstová cvičení, motoriku mluvidel. U rodičů se to setkává s ohlasem, pro nás je to na čas a přípravu hodně náročné, ale děláme to rády. 

Uvědomili jsme si, že je nutné pro děti hledat takové aktivity, které spíše pomohou rodičům trochu odlehčit danou situaci, než abychom je znovu zatěžovali novými úkoly. Některým z nás tato situace pomohla objevit v sobě kus herce, umělce, malíře, zpěváka, sportovce...

Já sama jsem vedoucí vychovatelkou školní družiny (ŠD) při ZŠ v Žebráku. Mám dvě kolegyně a jednu školní asistentku (díky Šablonám II.). Od samého začátku jsme pracovaly v režimu home office. Komunikovaly jsme nejdříve s rodiči přes e-mail a potom s dětmi v online prostředí. Nahrávaly jsme pro děti písničky, pohádky na dobrou noc, posílaly fotky z I. pololetí ŠD a dělaly čaj o páté – online konference s dětmi a povídaly si o všem možném. Starší děti ze čtvrtých ročníků vymýšlely pro ty mladší různé výzvy – kreslení, překážkové dráhy na zahradě. Já jsem byla jejich online prostředník. Na samotném začátku jsem chtěla tyto vzájemné výzvy realizovat i s mými kolegyněmi a kolegy v rámci AVŠZ, bohužel jsem narazila na GDPR.

Vzhledem k tomu, že při online spojení s dětmi jsem viděla, že některé tráví svůj veškerý čas v posteli či u počítače, vymyslela jsem pro ně i jejich rodiče vycházku po okolí. Protože byl týden po Velikonocích, nazvala jsem ji Zaječí stezkou. Na základě zájmu jsem vytvořila časový harmonogram a poslala rodičům čas jejich startu a potom stačilo jen projít cca tříkilometrový okruh hezkou přírodou a plnit různé úkoly. Na závěr děti obdržely i malou zaječí pomlázku. Samozřejmě za dodržení platných podmínek nouzového stavu. Nyní u nás probíhá další akce, tentokrát trvá měsíc a je motivována čarodějnicemi. Na deseti různých zajímavých místech (v okruhu cca šesti kilometrů) vesnic a měst, kde bydlí děti ze školní družiny, jsou schované obrázky čarodějnic a děti je mají s rodiči najít, vyfotit se a poslat mi tuto momentku. Pro snadnější hledání jsou na webových stránkách naší školy trochu skrytě vyfocená místa čarodějnic, a ještě jim k hledání pomáhají indicie, které jsem poslala rodičům e-mailem. Je na samotných dětech a rodičích, zda půjdou pěšky, pojedou na kole či autem.

Můžeme vymyslet spoustu zajímavých aktivit, nic však nenahradí osobní setkání, povídání a sdílení společných chvil v kolektivu kamarádek a kamarádů. Už se všichni těšíme opět na shledání, i když to bude trochu jiné.

Od některých lidí slyšíme ne zrovna lichotivé názory na činnost vychovatelek, které zamrzí. Pro nás však jsou důležité děti – jejich nálady, pocity, úsměv a spokojenost, že i ony mohou převzít část zodpovědnosti při některých činnostech, a pomoci tak svým rodičům, vychovatelkám. Jsem na ně moc hrdá a pyšná a patří jim velké DÍKY!

Všem, kteří se v této době jakoukoliv formou zapojují a není jim lhostejná současná situace, patří obdiv za neuvěřitelné nápady a poděkování za vše, co dělají někdy, jak se říká, „na koleně“.

Nám tato situace ukázala, kde můžeme jako AVŠZ pomoci při vzdělávání vychovatelů, zvyšování profesních standardů a materiálních podmínek.

Vlaďka Lukešová – předsedkyně AVŠZ, z. s., vedoucí vychovatelka ŠD při ZŠ Žebrák

A jak „uchopily“ dobou koronavirovou vychovatelky ze školní družiny v Horních Počernicích...

  • Šití roušek
  • Práce „na dálku“ je mnohem náročnější než práce ve škole. Snažíme se s dětmi komunikovat jakýmkoliv způsobem – přes e-maily rodičů, WhatsApp či Facebook. Pro děti nahráváme videa s písničkami, s vyráběním, ale i třeba jen s pozdravem. Víme, že rodiče jsou zahlceni učením s dětmi – jedná se zejména o mladší školní věk. Z rodičů se stávají učitelky, vychovatelky, kuchařky i uklízečky. Je také na nich, jak si práci s dětmi rozvrhnou. S tím jim jako vychovatelky a vychovatelé můžeme i trochu pomoci.
  • Děti doma potěší pozdrav od paní vychovatelky/vychovatele, natož pak nahraný pozdrav s písničkou, pohádkou či nějakým vzpomínáním. Můžeme jim i fotkami připomenout, co jsme spolu ve školní družině prožily, co jsme si přečetly, vyrobily a čemu jsme se opravdu hodně nasmály!
  • Také se děti snažíme motivovat k různým činnostem – například pomoci mamince s vařením, úklidem a jak důležité je vypracovat všechny úkoly od paní učitelky. Dále jim nabízíme možnost nějakého vyrábění, ale skutečně jen takového, které jsou samy schopny zrealizovat – aby nedocházelo k dalšímu zatěžování rodičů.
  • Vyzveme je, aby nám napsaly, jak prožily nějaký den, co vyrobily, co nového se naučily a co je zrovna potěšilo. Takové povídání je moc milé a vždy potěší.

Kontaktování dětí přes e-mailové adresy jejich rodičů – ozvala se však max. třetina až čtvrtina dětí. Bylo to z toho důvodu, že děti neměly možnost dostat se libovolně k počítačům, buď na nich rodiče pracovali, nebo v rodině bylo více dětí na jeden počítač... Rodiče většinou kontaktování vnímali jako zátěž a připravené vyrábění, nápady či hry již nedokázali dětem zorganizovat.

Vychovatelky tedy proto využily svůj volný čas na práce, na které jinak není čas. Věnovaly se úklidu prostor školní družiny – třídění již nepotřebných, zastaralých věcí. Dříve nedostupný materiál na vyrábění i různé hry se totiž schovával a šetřil. Dnes je sice všeho dostatek, jenže děti už o ruční práce tolik nestojí, spíše si chtějí povídat a hrát různé kolektivní hry. Je to dáno dnešní uspěchanou dobou, kdy děti ze školy chvátají na kroužky a rodiče na ně nemají tolik času. A tomu se vychovatelky musí také přizpůsobit...

Zuzka Kopsová – místopředsedkyně AVŠZ, z. s., vedoucí vychovatelka ŠD Horní Počernice

Asociace vychovatelů školských zařízení byla založena v květnu 2010 s posláním chránit a obhajovat zájmy vychovatelek a vychovatelů školských zařízení. Je volným a nezávislým sdružením občanů, jejichž zájmem je zvýšení profesní prestiže vychovatelek a vychovatelů školních družin a školních klubů, zviditelnění jejich práce, odborné připomínkování problematiky týkající se práce ve školních družinách a školních klubech. Dále chce zprostředkovávat informace a metodickou podporu svým členům, podporovat na základních školách podmínky pro zájmové vzdělávání a jeho rozvoj, tvořit profesní standardy a napomáhat ke zvyšování kvalifikace.